Klub vojenské historie Opava
OP-S 25 „U Trigonometru”

Všechna vozidla byla na bojovou ukázku zapůjčena AČR, spřátelenými KVH a soukromými sběrateli.

 

Technika ČSLA, AČR

30 mm protiletadlový dvojkanón vzor 53/59
s9031s.jpg kfz22s.jpg Československá protiletadlová zbraň používaná ČSLA. Do výzbroje jednotek PVO byl tento 30 mm PLDvK zařazen v roce 1959 s označením vz.53/59. Dvojkanón je umístěn na pancéřovaném podvozku (6×6) automobilu Praga V3S, konstrukčně vychází z taženého protiletadlového dvojkanónu vz.53. Lafeta s kanóny je konstruovaná jako snímatelná, což umožňuje použití tohoto systému i v stacionárním provedení. Obsluha zbraně 5 osob. Teoretická kadence zbraní 400-500 ran/min, praktická rychlost střelby 150 ran/min. Maximální výškový a dálkový dosah střelby 3000 m. Pro zaměření byl k dispozici pouze optický zaměřovač.
ShKH vz. 77 Dana
ot8101s.jpg ot8102s.jpg ot8103s.jpg
ShKH vz. 77 Dana (Dělo Automobilní Nabíjené Automaticky) je československá samohybná kolová houfnice ráže 152 mm s pohonem 8x8. Primární výzbroj tvoří 152mm kanónová houfnice s hlavní délky 37 ráží, umístěná v mohutné plně otočné věži ve středu vozidla. Náměr umožněn v rozsahu -4° až + 70° (hydraulicky), odměr 225° vpravo/vlevo od podélné osy vozidla, ústí hlavně opatřeno úsťovou brzdou. Brzdovratné a automatizované nabíjecí zařízení je hydraulické. Při automatizovaném nabíjecím cyklu je zbraň schopna v první minutě vypálit 5 ran, ustálená rychlost střelby při automatické nabíjení dosahuje 4 ran za minutu po dobu 30 minut s maximálním dostřelem od 18,7 do 20,1km dle velikosti prachové náplně. Při ručním nabíjecím cyklu je rychlost střelby 2 rány za minutu. Zásoba munice činí 60 ks a je uložena v obou částech věže v poloautomatických zásobních vysouvaných z boků k zadní části vozu a pak zasouvána do hlavně. Sekundární výzbroj tvoří kulomet DŠKM ráže 12,7 mm, zbraně posádky. Pohon zajištuje motor Tatra 3-920.52V-12 360 k. Maxiámální rychlost 80 km/h. Dojezd 740 km. Osádka 1+4 osoby. Výrobce Konštrukta Trenčín.
Bojové vozidlo pěchoty BVP-1 (OT-70)
bvp11s.jpg bvp12s.jpg bvp13s.jpg
Sériová vyroba v ČSSR zahájena v roce 1970. Do roku 1989 bylo vyrobeno 17 295 kusů BVP. Výrobci ZTS Dubnica nad Váhom a PPS Detva. Osádku tvoří velitel, řidič a střelec, v zadní části korby je pak místo pro osmičlenné pěší družstvo. BVP-1 má v otočné věži kanon ráže 73 mm a spřažený kulomet PKT ráže 7,62 mm. Nad hlavní kanonu je umístěna kolejnice pro vypouštění protitankových střel AT-3 Maljutka. Pancéřování 8 – 20 mm. Váha 13,25 t. Pohon zajišťuje vznětový motor UTD–20 o 221 kW (300 hp). Maximální rychlost 65 km/h na silnici, 40 km/h v terénu, 7 km/h při plavání.
R-5M1p (Bečva)
r511s.jpg r512s.jpg r513s.jpg
Na bázi BVP-1 u nás vzniklo i speciální velitelské vozidlo vyššího stupně R5M1p Bečva (jinak také OT-R5). Tento typ má zvýšenou korbu a slouží k zajištění nepřetržitého velení větších mechanizovaných jednotek. Posádku tvoří vedle řidiče a střelce ovládajícího protiletadlový těžký kulometu DŠK ráže 12,7 mm také velitel a dva specialisté. Hlavním vybavením jsou komunikační a pozorovací prostředky. Jizdní vlastnosti obdobné jako u BVP-1.
OT-90DP
dp1s.jpg dp1s.jpg bvpints.jpg
Dělostřelecká pozorovatelna vyvinutý z BVP-1. Nedisponuje žádnou výzbrojí. Ve věži je zabudován periskopový kombinovaný zaměřovač pro denní i noční vidění, laserový dálkoměr. Posádku tvoří 5 mužů – velitel, řidič a tři dělostřelečtí pozorovatelé a specialisté. Maximální rychlost 65 km/h.
Obrněný transportér OT-64 SKOT, 2S1 Gvozdika, GAZ-69
ot641s.jpg 2s11s.jpg gaz69s.jpg
SKOT (Střední Kolový Obrněný Transportér) 8×8 je výsledek společného československo-polského projektu. Do výzbroje zařazen v roce 1964. Výzbroj 1 kulomet KPVT táže 14,5 mm, jeden kulomet SGMT (PKT) ráže 7,62 mm. Motor Tatra T-928 o výkonu 132,5 kW. Maximální rychlost na silnici 95 km/h. Osádka dle verze. 2S1 je sovětská (ruská) samohybná houfnice z konce 60. let 20. století. Ve věži je použito dělo 2A31 ráže 122 mm. Věž je umístěná v zadní části prodlouženého podvozku transportéru MT-LB. Posádka 4-5 osob. Pancéřování do 14 mm. Maximální rychlost 61 km/h. Do výzbroje ČSLA byly zařazeny v roce 1976 a celkový počet samohybných zavedených houfnic byl 148 kusů. GAZ-69 je lehký osobní automobil s náhonem 4×4. Vyráběn v letech 1953–1972. Nejvyšší rychlost 90 km/h. Motor řadový zážehový čtyřválec 2,1 litru o maximálním výkonu 52 koní Převodovka tři stupně vpřed, jeden vzad. Celková hmotnost 1525 kg. Kromě transportního určení sloužilo vozidlo v ČSLA jako radiovůz, vozidlo chemického průzkumu, sanitní vůz, výsadkářská modifikace a též jako tahač 82mm bezzákluzového kanónu vz.59.
Mi-24
mi241s.jpg mi242s.jpg mi243s.jpg
Vývoj vrtulníku byl zahájen v polovině 60. let s využitím dynamické soustavy, pohonných jednotek a dalších komponentů z vrtulníku Mi-8. První let absolvoval 19. září 1969. Do služby zařazen v roce 1972. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti se Sovětskou invazí do Afganistánu. Bylo vyrobeno okolo 2000 vrtulníků. Provozuje jej více než 50 uživatelů. Maximální rychlost 335 km/h. Cestovní rychlost 260 km/h. Maximální přeletová vzdálenost 900 km. Taktický dolet 160 km. Praktický dostup 4 500 m. Stoupavost u země 750 m/min. Únosnost 2400 kg. Základní hlavňovou výzbrojí vrtulníku je otočný, v přídi umístěný čtyřhlavňový rotační kulomet 9A624 ráže 12,7 mm, pozdější verze mají pevně umístěný nebo dvojkanon GŠ-23 ráže 23mm na boku trupu. Další výzbroj a výstroj může být podvěšena na čtyřech závěsnících pod pomocnými křídly. Na koncích křídla jsou pak lišty pro protitankové řízené střely.

    © KVH Opava