Klub vojenské historie Opava
OP-S 25 „U Trigonometru”

Výstavba v letech 1935 - 1938, stav v září 1938

Opavský úsek opevnění spadající pod ŽSV IV měl být po svém dokončení značně rozsáhlý. Zahrnoval oblast mezi tvrzemi „Smolkov” na východě a „Orlík” na západě. Cílového stavu nebylo samozřejmě v roce 1938 dosaženo. To se týká hlavně těžkého opevnění, kdy z plánovaného počtu téměř devadesáti srubů bylo v září 1938 vybetonováno pouhých 26 ve východní části úseku. Lehké opevnění na tom bylo podstatně lépe, takže jeho linie tvořily hlavní obranné pásmo na místech chybějícího těžkého opevnění.

Dohotovené úseky těžkého opevnění

1. stavební podúsek - Malé Hoštice

Navazoval na úsek Moravská Ostrava pod tvrzí „Smolkov” u Háje ve Slezsku, procházel podél jižního břehu řeky Opavy, před samotným městem Opava se stáčel severním směrem a tvořil severovýchodní část oblouku kolem města, který přehrazoval silniční a železniční komunikace na Hlučínsko a do tehdy německé Ratiboře. V bažinatém terénu kolem řeky Opavy byla odložena stavba srubů OP-S 1 až 5, OP-S 7 a 8 a nahradily je dva sledy LO. Postaven byl jen srub OP-S 6 "Na zbytkovém" u důležité silnice Kravaře - Štítina. Ten byl spolu s ostatními objekty úseku - OP-S 9 „Na loukách”, OP-S 10 „Křižovatka”, OP-S 11 „U cihelny”, OP-S 12 „Na Rytířském”, OP-S 13 „Na pískovně", OP-S 14 „U obrázku" a OP-S 15 „U kruhovky" - betonován mezi červnem a říjnem 1937. Sruby byly stavěny ve II. a III. odolnosti, převážně byly vyzbrojeny kombinací zbraní L1 a M, některé byly osazeny zvony pro pozorování a zbraň D, OP-S 11 a 15 měly i dělostřelecký pozorovací zvon. Výstavbu prováděla firma V. Nekvasil, a.s., Praha-Karlín.

2. stavební podúsek - Jaktař

Navazoval na 1. podúsek, obtáčel Opavu na severu a severozápadu a pokračoval západním směrem k Milostovicím. Opět přehrazoval několik komunikačních spojů, přičemž zajímavým způsobem byl zasílen zlom linie v průchodu přes silnici a železnici na Krnov a silnici na Bruntál - před pěchotní srub OP-S 22 zde byly předsunuty dva sledy LO. Objekty OP-S 16 „Střední pole”, OP-S 17 „Nad silnicí”, OP-S 18 „Sádrovna”, OP-S 19 „Finanční budka”, OP-S 20 „Na střelnici”, OP-S 21 „Malý cvičák”, OP-S 22 „Úvoz”, OP-S 23 „Potok” a OP-S 24 „Gelovo pole” byly betonovány od července do prosince 1937 ve II. a III. odolnosti, byly vyzbrojeny zbraněmi L1 a M, některé zbraněmi D ve zvonech, OP-S 22 měl jedinou kopuli pro zbraň M v úseku. Pro dělostřelecké pozorování sloužily zvony na OP-S 18 a 22. Výstavbu prováděla firma Ing. Bohuslav Krýsa a spol., Moravská Ostrava. Během června až srpna 1938 byla severní část oblouku TO kolem Opavy posílena. Mezi OP-S 9 až 19 bylo vloženo 12 zesílených "řopíků", přičemž objekt č. 9 mezi OP-S 11 a 12 je jediný svého druhu v celém čs. opevnění. Jedná se o objekt pro čelní palbu pěchotního PT kanónu označovaný LO vz. 37G. Měl postřelovat úvoz, který svými zbraněmi nemohly zasáhnou těžké objekty.

3. stavební podúsek - Milostovice

Navazoval na 2. podúsek východně od Milostovic, pokračoval západním směrem k Jamnici, kde byl přerušen tvrzí „Šibenice” a pokračoval sruby OP-S 37 a 38 severně od osady Sádek. Linie měla dále pokračovat přes Židovský vrch ke kótě Gudrich (Skalka), kde měl srubem OP-S 45b celý podúsek končit. Od května do září 1938 se firmě Ing. Krýsa podařilo vybetonovat objekty OP-S 25 „Trigonometr”, OP-S 26 „Milostovice”, OP-S 27 „Paletovo pole”, OP-S 28 „Mezicestí”, OP-S 29 „Rozcestí", OP-S 37 „Pařížský vrch" a OP-S 38 „U Sádku”. Opět byly ve II. a III. odolnosti, vyzbrojeny zbraněmi L1 a M, v případě OP-S 29 vpravo i minometem (zbraň G), na OP-S 27 a 37 byly použity těžké kulomety ve zvonech, na OP-S 28 a 38 měly být dělostřelecké zvony. Do konce září 1938 se nepodařilo osadit zvony na OP-S 25, 29, 27 a 38 a pozorovací zvon na OP-S 28. Zbytek podúseku byl v září 1938 ve značném stupni rozpracovanosti.

4. stavební podúsek - tvrz „Šibenice”

Opevněnou linii na západ od Opavy měla dělostřelecky zajišťovat jedna z nejmohutnějších tvrzí čs. opevnění. Měla mít tři pěchotní sruby (OP-S 30 „Šibenice”, OP-S 31 „U cesty”, OP-S 32 „Kopaniny”, všechny na obě strany zbraně L1 a M, dva pěchotní zvony, pozorovací zvon), dva dělostřelecké sruby (OP-S 34 „Březová”, OP-S 35 „U vrby”), výsuvnou otočnou dělostřeleckou věž (OP-S 33 „Katastr”), minometnou věž (OP-S 33a) a vchodový objekt (OP-S 35a „Divá Hůra”, napojení na podzemí výtahovou šachtou). Podzemí tvrze mělo být tak rozsáhlé (přes 3 km), že dopravu zde měly zajišťovat tři elektrické vlaky podobně jako ve tvrzích Maginotovy linie. Tvrz byla umístěna v plochém a přehledném terénu, takže její povrch pomáhaly chránit i tři sledy LO, které byly navíc posíleny pěti lehkými objekty předsunutými do předpolí tvrze. Od května do září 1938 byly částečně vyrubány podzemní galerie (nepodařilo se je však propojit), vyhloubeny šachty objektů OP-S 30, 31, 32, 35a, pět pomocných šachet, provedeny výkopy pro objekty OP-S 30, 31, 32 a 34 (částečně) a základová deska pro OP-S 32. Z velké části byly dokončeny protitankové příkopy. S betonováním pěchotních srubů se počítalo do konce roku 1938, do dubna následujícího roku měly být hotovy ostatní objekty. Stavbu prováděla firma Lanna, akciová společnost stavební, Praha II. Společně s tvrzí „Šibenice” byly zadány i samostatné pěchotní sruby OP-S 36a „Horní dvoják” a OP-S 36b „Dolní dvoják”. Jde vlatně o „normální” srub rozdělený na poloviny, přičemž pravá navazuje na tvrzový OP-S 32 a levá stojí pod svahem ohraničujícím tvrz. Oba sruby působí do svého směru zbraněmi L1 a M, OP-S 36b navíc zbraní G, do září 1938 se je podařilo vybetonovat a na „áčko” osadit zvony. Další části úseků TO spadající pod ŽSV IV směrem na západ k Jeseníkům se projekčně připravovaly, nebyly ale realizovány.

    © KVH Opava